Až potkáš tu pravou, budeš konečně šťastnej. Jen láska udělá tvůj život skutečně smysluplným! Bullshit. Pro skutečně plnohodnotný život se musíš nejdřív naučit žít spokojeně zejména sám se sebou.

FALEŠNÝ SPOLEČENSKÝ PROGRAMOVÁNÍ

Mainstreamový média, pop kultura, výchova jak v rodině, tak ve školách – všechny tyto zdroje nás neustále bombardujou tzv. falešným společenským programováním. Jedná se o soubor názorů a postojů, který jsou ve společnosti hluboce zakořeněný a dlouhodobě braný jako neochvějně pravdivý. Nicméně při bližším kritickym zkoumání se ukážou minimálně jako velmi diskutabilní nebo rovnou zcela nepravdivý. Občas to bývá tak, že tyto názory a hodnoty měly své opodstatnění a platnost kdysi v minulosti, ale s tím, jak se společnost vyvíjí, zastaraly a pozbyly platnost.

Jedním z takových produktů falešného společenského programování je pohled na romanticko-sexuální vztahy, který se dá popsat následujícíma větama:

• Pravá láska radikálně změní tvůj život k lepšímu.
• Jen ve vztahu s tou pravou ženou poznáš skutečné štěstí.
• Tam někde venku je ta tvoje pravá jediná žena, která tě učiní šťastným.

Takovýto pohled na vztahy považuju nejen za nepravdivej a nerealistickej, ale přímo za škodlivej. Proč? Protože vkládá zodpovědnost za kvalitu tvého života a tvého osobního individuálního štěstí na bedra někoho jiného, respektive ho definuje rámcem vztahu s danou osobou.

BEJT ŠŤASTNEJ SE SVYM MOZKEM

Jsem přesvědčenej, že pokud chce člověk žít šťastnej, plodnej život, během něhož svými aktivitami prospívá sobě i lidem kolem sebe, na vztahy by se měl dívat ve zcela opačném gardu. To znamená:

• Primárně být spokojený a šťastný sám se sebou. Makat na sobě, rozvíjet se a žít hodnotný autentický život v souladu se svými názory a hodnotami. Být prostě šťastný a spokojeným sám se sebou.
• V návaznosti na to do tohoto života, který je už sám o sobě naplněný, hodnotný a v rámci možností spokojený, přizvat i další osobu či osoby prostřednictvím toho, že s nimi naváži sexuální či romanticko-sexuální vztahy.
• Zdravý vztah lze potom definovat tak, že daný už kvalitní a spokojený život ještě dále o něco vylepší, to znamená, že do něj přinese oboustraně pro oba zúčastněné více dobrého než špatného (samozřejmě žádný vztah se neobjede bez problémů a určité porce negativ a výzev).
• Pokud naopak vztah v celkovém výsledku přináší do života jednomu z účastníků nebo oběma účastníkům spíše více negativ, je rozumné a chytré řešení ho ukončit. (Pokud všechny snahy o nápravu dlouhodobě ztroskotávají).

KDYŽ SPOLÉHÁŠ NA DRUHÉ

Bohužel hodně lidí přistupuje ke vztahům zcela opačně. Dělají to následovně:

• Žijí nespokojené, nenaplněné životy. Nemají dostatek vůle, disciplíny a motivace k tomu, aby se v těchto životech posouvali a zlepšovali.
• Následně navazují vztahy s druhými lidmi a doufají, že onen vztah konečně definuje smysl jejich života a zlepší jeho kvalitu.
• Tento přístup vede velmi často k tragickým zklamáním. Důvod je jednoduchý – místo toho, abych životní štěstí, energii a optimismus čerpal primárně ze sebe sama, spoléhám na druhého člověka – doufám, že až vztah s tímto jiným člověkem mi přinese štěstí. Toto lze charakterizovat jako velmi sobecký, nevyzrálý a naivní přístup. Jako bych tomu druhému sděloval: “Koukej makat a udělat mě šťastným!”

JAK POZNÁŠ, ŽE MÁŠ PRŮSER

Jak poznáš, že tvůj přístup ke vztahům má tento nezdravý, sobecký a nevyzrálý charakter? Existuje podle mě jeden velmi spolehlivý indikátor. Pokud na něj odpovíš kladně, tvůj přístup ke vztahům je pravděpodobně nezdravý. Tento indikátor zní jednoduše:

• BOJÍŠ SE BÝT SÁM (Případně nemáš rád být sám. Trpíš nudou, depresí, když jsi sám apod.)

Tento idikátor může platit jak v obecnějším, dlouhodobém horizontu – to znamená, že se bojíš být sám ve smyslu bez vztahu, mimo vztah.

Může ovšem platit i v konkrétnějším, krátkodobějším horizontu – že jsi prostě nerad sám. Nerad trávíš čas sám se svým mozkem například doma.

Naopak dospělý, sebevědomý, silný chlap, který na sobě pracuje, se vyznačuje tím, že rád tráví určitý čas o samotě a to jak v krátkodobém horizontu (občas si dá prostě pauzu od sociálního kontaktu, aby se například mohl zabývat prací na svých projektech či jinému seberozvoji), tak v dlouhodobém – nemá například problém s tím být určitý čas single, tj. mimo vztah.

NEBUĎ POUSTEVNÍK!

Výše uvedenou definicí zdravého chlapského přístupu k samotě tě rozhodně nenabádám k tomu, aby ses stal nějakým autistickým poustevníkem, co v tichém usebrání tráví dlouhé roky tím, že izolován od světa masturbuje v lesní chatrči pouze ve společnosti svého kaktusu.

Naopak! Zdravý chlap potřebuje ke svému životu kontakt s jinými lidmi a rovněž sexuální i emocionální kontakt se ženami. Dlouhodobé poustevnictví a sexuální abstinenci nepovažuju za dobrou cestu k hodnotnému chlapskému životu!

Pojďme si tedy zdravou míru osamění v životě chlapa definovat.

SAMOTA V UŽŠÍM KRÁTKODOBÉM KONTEXTU

Zdravou samotou v užším, krátkodobém horizontu mám na mysli zejména samotu na týdenní bázi v rámci například stabilního monogamního nebo otevřeného, nemonogamního vztahu.

Spousta chlapů dělá ve vztazích tu kardinální chybu, že se ženou, s níž navázali vztah začnou velmi brzo trávit téměř veškerej svůj volnej čas. To vetšinou vede k následujícím patologickým jevům ve vztahu:

• Nárůst drama ve vztahu (hádky, neshody, konflikty).
• Pokles sexuální atraktivity ženy vůči chlapovi.
• Nárůst tendencí ženy stupňovat vůči partnerovi požadavky a ultimáta.

Každýmu chlapovi ve vztahu tudíž doporučuju trávit určité části týdne bez přítomnosti partnerky. Zejména na začátku vztahu je rozumné rozvíjet vzájemné poznávání velmi pomalu a postupně a vídat se maximálně jednou za kalendářní týden. I v dlouhodobých vztazích je pak velmi zdravé trávit určitou část týdne oddělěně, bez přítomnosti partnerky. Osobně se například se svou přítelkyní, s níž mám dlouhodobý nemonogamní vztah, vídám většinou dvakrát týdně a několik dní v týdnu trávíme zcela odděleně, kdy máme každý čas věnovat se svým záležitostem a projektům. Pro kvalitu vztahu toto považuju za velmi zásadní pozitivní věc.

SAMOTA V OBECNĚJŠÍM KONTEXTU

Zdravou samotou v obecnějším kontextu pak považuju chlapovu schopnost a ochotu žít určité období mimo rámec klasického, dlouhodobého vztahu a mít například pouze sexuální vztahy na úrovni kamarádek s benefity.

Je skvělé toto “bezvztahové” období samoty využít k seberozvoji a práci na svých projektech, během nichž se stáváš vyspělým, sebevědomým chlapem, který rozvíjí svůj hodnotný a spokojený život, do něhož následně může v určitý moment pozvat ženu nebo ženy, s nimiž naváže i kvalitní emocinální vztah bez toho, aby po nich implicitně vrhal nsemyslný, sobecký požadavek: “Zachraň mě! Udělej můj život lepším, šťastnějším, smysluplnějším. Je to tvoje odpovědnost!”

Zkrátka. Chceš žít kvalitní život? Neboj se sakra být sám!

LOVU ZDAR!

Dotazy: info@lovcuvdenik.cz