Chceš se zlepšit v balení žen, ale máš pocit, že na to teď není vhodná příležitost? A nebo že už jsi propásl svou šanci? Blbost. Nikdy není pozdě začít.

Thajskej box – začal jsem se mu věnovat před necelym rokem a velmi mě to chytlo. Začátkem ledna jsem se začal účastnit sparringu, což znamená reálnej trénink v podmínkách co nejbližších realitě boje se vším, co k tomu patří – údery do hlavy, obličeje, žeber, kopy do stehen, břicha, hlavy. Nejedná se samozřejmě o zcela regulérní zápas v ringu, kterej bych stejně pravděpodobně zatím nepřežil, ale věř mi, že i tohle pěkně bolí.

Zároveň to představuje i neskutečný příboj pozitivně působích hormonů v hlavě jako serotonin, dopamin, adrenalin, takže se vždy po tréninku cítím totálně v rauši.

SOUBOJ SE ZKUŠENĚJŠÍMI SOUPEŘI

Měl jsem už to štěstí (a zároveň i trochu smůlu), že jsem boxoval mimo jiné i s bývalým mistrem Evropy, nebo bývalým amatérským mistrem republiky. Samozřejmě do mě nešli na sto procent, ale i tak jsem pár dní nemoh spát na boku, jak mě bolely žebra.

Ostatně i můj trenér, kterej sice nedosáhl žádnejch mistrovskejch titulů, se boxu věnuje už přes deset let a má takzvaně naspárováno (tedy stráveno na sparringu) tisíce hodin. Při utkání s takovými soupeři se člověk samozřejmě nevyhne vtíravejm negativistickejm myšlenkám. “Má to vůbec cenu? Tihle chlapi jsou o tisíce světelnejch let přede mnou. Nemám šanci je nikdy dohnat. Má smysl, abych se tady plácal jako trapnej začátečník?”

NIKDY NENÍ POZDĚ ZAČÍT

Tyto negativní úvahy se mi vkrádaly do mysli zejména při prvních trénincích sparringu. Pak jsem si všimnul jedné zajímavé věci. Ačkoli se stále nacházím na úrovni začátečníka, vidím v souboji určitý posun. Při sparringu už se nemotám před soupeřem jak splašená slepice, ale teď bych se přirovnal k takovému bojovnému vepři – pořád jsem neohrabanej, na technice mi toho dost chybí, ale údery snaším s větším klidem a už je dokážu občas i efektivně vracet. Občas to i vypadá, že mý soupeře někdy dokážu trochu překvapit.

ROVNICE ZKUŠENOSTÍ

Ve sprše po jednom sparringu jsem si uvědomil zajímavou věc. Když jsem na začátku, úroveň mého treníra mi připadá jako nedosažitelná meta. Má za sebou tisíce odtrénovanejch hodin, zatímco já jen několik. A pak mě napadla jedna zajímavá rovnice, která těm, co jsou zběhlý v matematice, možná přijde mnohem zřejmější, nebo banálnější. Vyjadřuje, podle mě trochu paradoxní, rychlejší přibližování se určité úrovni, pokud s něčím začínáš.

Dejme tomu, že můj trenér má naspárováno 1 000 hodin (ve skutečnosti jich má více, ale pro jednoduchost zůstaňmě u čísla 1000). Ve chvíli, kdy mám já naspárováno já 1 hodinu, můj trenér je, jednoduše řečeno, 1000krát zkušenější, nežli já. Teď dejme tomu, že začneme oba trénovat se stejnou intenzitou tréninků za týden. Po dvou týdnech bude mít trenér naspárováno 1010 tréninků a já 11. Zdánlivě e toho moc nestalo, ale pokud se na věc podíváme čistě matematicky, můj trenér nemá nyní naspárování 1000krát více, ale už pouze přibližně 90krát více než já. A ve chvílikdy bude mít naspárováno 1 500 hodin a já 500, rozdíl mezi námi bude pouze trojnásobný. Zajímavé že?

KVALITA TRÉNINKU HRAJE ROLI

Samozřejmě si uvědomuju, že toto představuje velmi zjednodušující rovnici. Do hry vstupuje mnoho dalších faktorů jako je kvalita tréninku,intenzita, nasazení, technika, fyziognomie a další. Nicméně skutečně, čistě z matematického pohledu se skutečně začátečník a to zejména v úvodních fázích svého rozvoje velmi výrazně přibližuje svému vzoru. Tedy pokud na sobě maká.

Obecně se říká, že zejména na začátku tvůj růst dosahuje exponenciální úrovně.

POVZBUZENÍ PRO ZAČÁTEČNÍKA

Říkám si, že pro každýho začátečníka je tohle neskutečně povzbuzujíc informace. Prostě to, že ses do něčeho pustil, má smysl. A i když se v oblasti, kterou trénuješ, možná zezačátku motáš jak zmatená slepice, tak tvé přibližování se úrovni tvých trenérů a učitelů dosahuje větší rychlosti, než se ti možná na první pohled zdá.

JAK TO VYUŽÍT PRO BALENÍ

Výše zmíněný fakt můžeš samozřejmě využít i v jiných oblastech, než je sport. Tudíž i při balení holek. Prostě nikdy není pozdě začít! “Ale jak můžu v nynější době trénovat? Vždyť je karanténa!” možná se ti honí hlavou. Moje odpověď zní: “Ale můžeš. Momentálně je nejlepší období pro to začít trénovat digitální balení. V domácí karanténě máš tisíce znuděnejch holek, na který můžeš získat kontakty (např. Whatsapp kontakt) a spojit se s nimi, až bude karanténa zrušena. Pusť se do toho!”

Více informací, vychytávek a tipů na téma digitální balení najdeš i v mé e-knize, na který v současnosti makám (karanténa mi poskytuje skvělej prostor pro práci) a kterou si můžeš předobjednat. Více informací najdeš tady.

LOVU ZDAR